Vlasy považujeme za jednu z pÅ™irozených ozdob každého ÄlovÄ›ka. Problém je vÅ¡ak v tom, že kvalitu a množstvà vlasů si nevybÃráme a tak se nÄ›kdy může stát, že vlasy Å™Ãdnou a vypadávajÃ. Ztráta vlasů může být výsledkem mnoha pÅ™ÃÄin, jako je napÅ™. vedlejšà úÄinek nÄ›kterých léÄiv, úraz, infekce a v neposlednà řadÄ› vrozená dispozice. Výskyt je mnohem ÄastÄ›jÅ¡Ã u mužů s geneticky danou charakteristickou lokalizacà v oblasti koutů a na temeni hlavy. Je to zároveň ten nejÄastÄ›jÅ¡Ã pÅ™Ãpad vypadávánà vlasů vůbec. Vlasy jsou souÄástà lidského organismu a působà na nÄ› stejnÄ›, jako na pokožku, různé klimatické podmÃnky (zima, vÃtr, sůl z moÅ™ské vody, slunce), chemické látky (zneÄiÅ¡tÄ›né ovzduÅ¡Ã, voda v plaveckých bazénech, trvalá ondulace nebo barva na vlasy), fyzické poÅ¡kozenà (pÅ™ÃliÅ¡nÄ› horké vysouÅ¡enÃ, zmaÄkanà atd.) nebo různé fyzické zatÞenà organismu (tÄ›hotenstvÃ, choroba, stres). ÄŒlovÄ›ku na hlavÄ› roste průmÄ›rnÄ› 100 000 až 150 000 vlasů. NejtenÄà vlasy bývajà svÄ›tlé, kterých bývá vÄ›tÅ¡inou nejvÃce. SilnÄ›jÅ¡Ã vlasy jsou hnÄ›dé a Äerné. NejsilnÄ›jÅ¡Ã jsou vlasy zrzavé, které zároveň patřà mezi nejtenÄÃ. Barva vlasů je ovlivnÄ›na podÃlem Äerveného a hnÄ›dého barviva (pigmentu) melaninu, který je ve vlasové kůře. Å edivÄ›nà vlasů je způsobeno postupným úbytkem melaninu z vlasové kůry (s pÅ™ibývajÃcÃmi léty ho ubývá). Vlasy nám nerostou pravidelnÄ›, ale procházejà pravidelným regeneraÄnÃm cyklem. V růstové fázi to vypadá tak, že ve vlasové cibulce se nacházà nakupenà bunÄ›k nazývané zárodeÄná vrstva. Buňky se neustále dÄ›lÃ, tÃm se zvyÅ¡uje jejich poÄet. NovÄ› vzniklé buňky jsou postupnÄ› vytlaÄovány nahoru a rohovatÃ. TÃmto způsobem vlas roste, dennÄ› o 0,3 až 0,4 mm. Doba trvánà růstové fáze rozhoduje o tom, jak dlouhé vlasy nám vůbec mohou narůst. V růstové fázi se najednou nacházà asi 80 až 90% vlasů. Vlasy o ÄlovÄ›ku prozradà hodnÄ›, proto byste péÄi o svou hÅ™Ãvu nemÄ›la nechávat jen za dveÅ™mi koupelny. Å ampónem a balzám to totiž nekonÄÃ. I úÄesy totiž podléhá módnÃm trendům. Proto se každoroÄnÄ› sejdou Å¡piÄkový kadeÅ™nÃci svÄ›ta, aby uvedli žhavé trendy ve vlasové tvorbÄ›. Zdravé, husté, lesklé a esteticky upravené vlasy, jsou vždy takÅ™ÃkajÃc korunou krásy, a to nejen u žen, ale i u mužů. Vlasy nejsou pro ÄlovÄ›ka sice životnÄ› důležité, jako je tomu se srstà u zvÃÅ™at, ale o to vÃce jsme zoufalÃ, když nám zaÄnou padat. Vlasy jsou spolu s nehty, potnÃmi a mazovými žlázami deriváty kůže. Rostou po tÅ™ech Å¡ikmo z vlasové cibulky uložené v podkožÃ. SouÄástà vlasové jednotky je i sval (vzpÅ™imovaÄ vlasu) a mazová žlázka, která ústà podél vlasu na povrch pokožky. SmrÅ¡tÄ›nÃm svalu se vlas napÅ™Ãmà a z mazové žlázy se uvolňuje maz, který pokrývá pokožku hlavy a samotný vlas. NejkvalitnÄ›jÅ¡Ã jsou vlasy mezi 20. - 30. rokem života. V této dobÄ› máme na hlavÄ› až 615 vlasových cibulek na 1 cm2. Kolem 40. roku se vlasy ménÄ›, mastà nedovedou již tak dobÅ™e zachycovat vodu, jsou slabÅ¡Ã Å™Ãdnou a s dalÅ¡Ãmi roky Å¡edivÄ›jÃ. Kolem 50. roku klesá jejich poÄet na 485 na 1 cm2 v průmÄ›ru.
Transplantace vlasů je tedy zákrok, jÃmž se pÅ™esazujà dÄ›diÄnÄ› nepoÅ¡kozené zdravé vlasové koÅ™Ãnky do proÅ™Ãdlých nebo holých mÃst pacientovy hlavy. Transplantace vlastnÃch vlasů je v souÄasné dobÄ› jediná lékaÅ™ská metoda, která dokáže, aby vlasy rostly na mÃstÄ›, kde se již definitivnÄ› ztratily. ZákladnÃm pÅ™edpokladem je pochopit, co tato metoda může pÅ™inést a jaká jsou jejà omezenÃ. Nelze napÅ™Ãklad oÄekávat zcela stejnou hustotu vlasového porostu jako na plochách, kde vlasy nevypadaly. Transplantované vlasy zaÄnou růst v plné mÃÅ™e obvykle asi dva až tÅ™i mÄ›sÃce po zákroku. Kosmetický efekt transplantace lze hodnotit nejdÅ™Ãve po půl roce. Po této dobÄ› lze také operaci nejdÅ™Ãve opakovat.
Situaci pomohou vylepÅ¡it vhodné vlasové pÅ™Ãpravky, zaměřené nejen na lupy samotné, ale také na podráždÄ›nou pokožku a speciálnà masáže hlavy, které pokožku prokrvÃ, uvolnà svalové napÄ›tÃ, zvýšà průtok krve a zrychlà látkovou výmÄ›nu. To vÅ¡e působà pÅ™ÃznivÄ› nejen na uvolnÄ›nà stresu a napÄ›tà pokožky hlavy, ale také na růst a zdravà vlasů. Masáže mohou být buÄ povrchové, pouze s lehkým dotekem na pokožku hlavy, nebo hloubkové, které se provádÄ›jà s vÄ›tÅ¡Ãm tlakem a stimulujà nervová zakonÄenà ve vlasové Äásti, ÄÃmž uvolňujà svalové napÄ›tÃ. Pro péÄi o citlivou pokožku hlavy zvolte takové pÅ™Ãpravky, které svým složenÃm působà nejen proti tvorbÄ› lupů, ale zároveň jsou jemné, Å¡etrné a majà zklidňujÃcà úÄinek na podráždÄ›nou svÄ›dÃcà pokožku. ÄŒastou chybou je pÅ™ÃliÅ¡né kartáÄovánà s cÃlem „dostat lupy z vlasů pryÄ“. TÃm vÅ¡ak můžete pokožku jednak jeÅ¡tÄ› vÃce podráždit a jednak vyprovokovat mazové žlázky k nadprodukci kožnÃho mazu, ÄÃmž se může tvorba lupů naopak zvýšit. BuÄte v pohodÄ›, snažte se omezit stres na minimum a relaxovat, neboÅ¥ náš vnÄ›jÅ¡Ã stav je vÄ›tÅ¡inou odrazem toho vnitÅ™nÃho.
Maz z mazové žlázky promaÅ¡Å¥uje nejen pokožku, ale i vlas v celém rozsahu. Pokud je mazu dostatek, vlasy jsou lesklé, pokožka hlavy se neolupuje. StejnÄ› jako poÄet vlasů, je i poÄet mazových žlázek dán geneticky. NÄ›kdy vÅ¡ak může být mazotok obtěžujÃcà a může být doprovázen i zvýšeným výpadem vlasů. KromÄ› dÄ›diÄnosti majà na mazové žlázy velký vliv pohlavnà hormony a stresové situace. Androgeny (mužské pohlavnà hormony) zvyÅ¡ujà mastivost, estrogeny (ženské pohlavnà hormony) snižujÃ. V důsledku stárnutà organismu ubývá mazových žláz, a tedy i produkce mazu.

|